Tým peer konzultantů

JB

Honza Botlík

Jmenuji se Honza Botlík, narodil jsem se v roce 1985 a už od roku 2010 se léčím se schizoafektivní poruchou. Mé problémy odstartoval přechodový rituál u kmene samburu v Keni v roce 2009, ze kterého jsem se vzpamatovával 6let. Od roku 2015 je můj zdravotní stav stabilizovaný a nacházím se již minimálně tři roky v zotaveném stavu. Baví mě filozofie, sport všeho druhu a rád čtu knihy z oboru psychologie. Jako peer jsem začal pracovat teprve v říjnu, ale dovolím si tvrdit, že mám mnoho zkušeností s tím, jak se dostat pomalými krůčky z vlivu a omezení duševního onemocnění, z krize, kterou jednak můj psychoterapeut tak můj psychiatr označili jako celkovou existenciální krizi osobnosti. V Dobrém místě povedu od ledna stolní tennis.

PEOPLE-Dave-kostalek

David Košťálek

Jmenuji se David Košťálek. Jsem člověk, který je po většinu času vážný, ale má smysl pro humor. Léčím se se schizofrenií a je to už pátý rok od mého posledního pobytu v léčebně. Od té doby je můj stav díky lékům a terapii stabilizovaný. Jsem dlouhodobě v péči DPS „Ondřejov“. Svoji nemoc mám spojenou s životními překážkami jako například šikana v dětství. Díky nemoci jsem také zjistil, že mám silnou vůli, díky které jsem dokázal přestat s kouřením. Jsem otevřený k novým událostem. Rád povzbuzuji ostatní k lepším výkonům. Jsem kamarádský, ale vím, že ne všichni okolo mne jsou přátelé. Rád pomáhám lidem, kteří mají deprese a bludy. V Dobrém místě vedu kroužek Zálesáctví.

LV

Lucka Vítková

Jmenuji se Lucka a léčit jsem se začala v roce 2015. Moje první hospitalizace byla v Bohnicích a nemám s ní dobré zkušenosti. Poté jsem se léčila v krizovém centru Ondřejov, kde mne po této hospitalizaci dávali dohromady. Chodila jsem a stále chodím na psychoterapii. V roce 2017 jsem nastoupila k další hospitalizaci do Kosmonos, protože individuální terapie už mi nestačila. Tamní pobyt mi velmi pomohl a po té jsem se začala vzdělávat v CRPDZ na škole zotavení, abych mohla pracovat jako peer. Léčím se s depresivně úzkostnou poruchou a PTSD. Zároveň mám i fyzické onemocnění. Ráda maluji, čtu, vzdělávám se a ze sportu mám ráda jógu a plavání. Ztotožňuji se s myšlenkou, že konec cesty je vždy dobrý a pokud není, tak to znamená, že cesta ještě nekončí.

MH

Michal Hanuš

Jmenuji se Michal Hanuš. Vystudoval jsem gymnázium Jana Nerudy s hudebním zaměřením, obor klavír a klarinet. Hudba provází celý můj život a je to můj největší koníček i lék. Jsem komunikativní, společenský a kamarádský. Se schizofrenií a bludy jsem měl první zkušenost v roce 2011, od té doby jsem byl třikrát hospitalizovaný. Prošel jsem si komunitami zaměřenými na duševní onemocnění v Mýtě u Rokycan a ve Slavětíně na Vysočině. Mám také zkušenost se závislostí a prošel jsem úspěšně léčbou v Bohnicích na pavilonu 35 a již dva a půl roku abstinuji. Když jsem pochopil, že můj příběh může pomoci dalším lidem chápat své problémy a umět je řešit, absolvoval jsem kurz pro peer konzultanty a začal pracovat jako peer v Dobrém místě.

Ilya

Ilya Feofanov

Jsem Ilya Feofanov a je mi dvacet devět let. Pocházím z Ruska, ale již více jak patnáct let žiji v Praze. Od roku 2009 se léčím s duševním onemocněním, moje diagnóza je paranoidní schizofrenie. Mám také zkušenost se závislostí na drogách a hazardu, již několik let abstinuji a více jak tři roky jsem ve stabilizovaném stavu. Jako peer pracuji v Dobrém místě od července 2019. Vybral jsem si tuto práci kvůli tomu, abych uplatnil svoje zkušenosti se zotatvováním. V Dobrém místě také vedu kurz ruštiny. Také hraji fotbal za tým CDZ Praha. Společně jezdíme po Evropě a účastníme se různých turnajů. Nyní studuji dálkově gymnázium a příští rok budu maturovat. Můj život před několika lety byl jenom o pobírání důchodu a přemýšlení, jak trávit volný čas. Teď se to ale změnilo. Mám super práci, super bydlení, aktivně se věnuji sportu a zvládám svou nemoc tak, jak se mi nikdy ani nesnilo.

PEOPLE-terezka-horka

Tereza Horká

Ahoj, tady Terka Horká. Narodila jsem se v roce 1993 a s psychickými problémy bojuju od svých 12 let. Všechno to začalo obsedantně kompulzivní poruchou, které se mi podařilo zbavit. Radovala jsem se ale předčasně. V průběhu dospívání mě totiž začaly trápit deprese, úzkosti, sociální fobie a záchvatovité přejídání. Taky se mi v té době v hlavě zakořenily sebevražedné myšlenky. Ale myšlenka je jen myšlenka, pokud jí nad sebou nedáte moc. To mi došlo hlavně díky kognitivně behaviorální terapii, která mi pomohla zbavit se úzkostí a fobií. Trvalo mi dlouho smířit se s tím, že boj s vlastními démony je během na dlouhou trať, ve kterém neexistují žádné zkratky, a který za vás nikdo jiný uběhnout nemůže. Ale může vás na té cestě doprovázet a podporovat. A právě v tom pro mě spočívá práce peera.

JH

Honza Havlíček

Jmenuji se Honza a onemocněl jsem ve čtrnácti letech. V šestnácti letech jsem byl poprvé hospitalizovaný v nemocnici Ke Karlovu po pokusu o sebevraždu. Vedly k tomu bludy a deprese. Po propuštění z nemocnice mi hodně pomohli v denním sanatoriu Ondřejov. Záhy jsem úspěšně odmaturoval a přihlásil se na vysokou školu obor japonština a sociologie. Tu jsem ale nedokončil. Japonštině jsem se potom přesto věnoval jako tlumočník. Japonsky už jsem uměl, protože jsem v dětství žil čtyři roky v Japonsku. V současné době pracuji jako peer v Dobrém místě, můj stav je stabilizovaný, jen mám občas problémy s úzkostmi. Rád čtu, hraji na kytaru a chodím na vandry. V Dobrém místě pořádám výlety.