Peer konzultanti v Bohnicích i jinde

Spolek Dobré místo v současnosti zaměstnává téměř 30 peer konzultantů a peer lektorů. Většina z nich získala první zkušenosti s „peerskou prací“ díky evropskému projektu „Svépomocná skupina lidí s duševním onemocněním,“ který spolek Dobré místo realizuje v areálu Psychiatrické nemocnice Bohnice (na pavilonu 19) od května roku 2018. Tento projekt se zaměřuje na lidi s vážným duševním onemocněním, kteří po návratu z nemocnice potřebují podporu při začleňování do běžného života. Peer konzultanti a peer lektoři z Dobrého místa se však zapojují také do pomoci aktuálně hospitalizovaným lidem. V roce 2019 realizovalo Dobré místo další dva peerské projekty pro bohnické pacienty. S podporou grantu Ministerstva zdravotnictví ČR to byly „Aktivity peer konzultantů v PN Bohnice,“ a s podporou Magistrátu hl. města Prahy „Víkendové aktivity v PN Bohnice.“ Tři peer konzultanti Dobrého místa pracují v současnosti (na konci roku 2019) přímo na odděleních nemocnice – zapojují se do péče o pacienty ve spolupráci s lékaři, zdravotními sestrami a sociálními pracovníky.

Větší zapojení peer konzultantů do multidisciplinárních týmů by v budoucnosti mohlo přinášet užitek psychiatrickým pacientům nejenom v Bohnicích. Lidé s vážným duševním onemocněním jsou znevýhodněnou, stigmatizovanou a společensky diskriminovanou skupinou. Zlepšení jejich života je strategickým cílem začínající reformy psychiatrické péče v ČR. Jednou z cest k dosažení tohoto cíle je větší zapojení peer konzultantů do systému péče o lidi s vážným duševním onemocněním. Peer konzultanti mají vlastní zkušenost s duševním onemocněním a vědí, jak se člověk zvláště na začátku onemocnění cítí „v blázinci,“ jak ho ovlivňují bludy, halucinace, úzkosti, atd. Podle dotazníkového šetření Dobrého místa z roku 2016 polovina ze 125 odpovídajících vyjádřila nespokojenost s kvalitou poskytované psychiatrické péče. Pro 44 procent respondentů byl pobyt v psychiatrické léčebně negativní zkušeností. Téměř polovina dotázaných (42,4%) by přivítala možnost sdílet své zkušenosti s peer konzultantem. V současnosti využívá podporu peer konzultantů jen zanedbatelný počet psychiatrických pacientů. Efektivnější uplatnění peer konzultantů je vázáno na realizaci reformy psychiatrické péče v ČR (která se opožďuje).

Nutnost většího zapojení psychiatrických pacientů do snahy o zlepšení psychiatrické péče zdůrazňuje i Strategie reformy psychiatrické péče v ČR a další materiály k reformě. K zakotvení peer konzultantů v systému péče o lidi s vážným duševním onemocněním a tím ke zlepšení života lidí s duševním onemocněním by přispěla profesionalizace peerské práce. Pro profesní uplatnění peer konzultantů však zatím nebyly vytvořeny odpovídající podmínky. Chybí systém vzdělávání peer konzultantů, jejich zapojování do systému péče o duševní zdraví nemá legislativní ukotvení, není vyřešen způsob financování. Vznikající profesní skupině peer pracovníků chybí informace a organizační zázemí. Bez zakotvení profesní skupiny peer konzultantů do systému péče se nepodaří překlenout komunikační propast mezi odborníky (psychiatry, sestrami) a pacienty. Utrpěla by tím „emancipace“ a „zplnomocňování“ psychiatrických pacientů, ke kterým snáze dochází při spolupráci s peerem (princip rovnosti, „bytí na jedné lodi“). Vznik profesní skupiny peer konzultantů by také pomohl s řešením velkého problému nezaměstnanosti lidí s vážným duševním onemocněním.

Josef Gabriel